USDDN WORLD FINAL 20104
Nemožný se stalo skutečným a s Beri jsme se díky kvalifikaci ve Slovinsku a pomoci přátel mohli vydat na MS v dogfrisbee konaném v Cartersvilu v Georgii.
Po veškerém papírování nastal den D. A v neděli 5.10. jsme ve čtyři ráno vyzvedli na letišti letenky a snažili se s Beri co nejdéle blbnout venku. V půl šestý jsem ji odbavila a teď už jsem jen doufala že se v Atlantě zase najdeme :)
Let byl v pohodě, na to že jsem letěla prvně, tak jsem si to užívala. Ve Frankfurtu na přestupu jsem dokonce viděla jak nakládají Hnědku do letadla. Takže jsem věděla že letí s námi :) Cesta přes velkou louži byla dlouhá, ale nakonec jsme dosedli a čekala mě obávaná imigrační kontrola. Snažila jsem se vybrat co nejméně přísně vyhlížejícího celníka. Nevím jestli se mi to povedlo, ale po té co jsem mu mávala pozvánkou a svou antiangličtinou jsem se mu snažila vysvětlit že jsem reprezentant mě radši pustil. A mohla jsem hned pro Beri. Trochu mě zarazilo že kenela byla zaparkovaná v hale mezi kuframa a nikde nikdo. Čekala nás ještě kontrola pet pasu a vet. potvrzení a honem ven. Shuttlebusem jsme dojeli k půjčovně aut a tam nás měli vyzvednout holky a odvézt nás k Lindě a Bobovi v Acworthu, kde byl náš domov na následující dva týdny.
Během týdne před závodama jsme hlavně objížděli výlety a samozřejmě krámy 10 holek a jeden chudák kluk, takže to jinak nemohlo dopadnout :)
6.10. Linda nás vzala na Alatona Lake a ukázala nám dům kde dřív bydlela. Psi se pořádně vyblbli ve vodě a proběhli v lese. Cestou jsme se stavili na obědě u Wesmena. Domácí restauraci s božskými burgry :) Pak jsme se vrátili a část vyrazila na letiště pro další českou výpravu Míšu s Kimkou a Terku s Lotkou.
7.10. Dopoledne jsme si zashopovali. Takže jsme projeli místní outlety jako T.J. Max, Academy sport a Walmart. Dali jsme si menší trénink na SMD u Melissy. Odpoledne měla dorazit další tentokrát československá výprava ve složení Lucka a Dixy, Kikča a Charlie a Patrik s Dartym. Takže jsme si dali sraz ve Woodstoku na véče u Stake and Shake, jelikož jsem měla narozky od holek jsem dostala narozeninový shake :). To jsme ještě netušili že večer strávíme naháněním se po okolí.
8.10. Po dopoledním tréninku jsme vyrazili na Red Top Mountains. Krásné čisté jezero v kterém si někteří i zaplavali a spousta lesních cest na vyběhání pesanů.
9.10. Jsme si udělali výlet k Morgan's falls. No falls jsme nenašli a ani přehradu nám nepustili :( Odpoledne jsme měli v Atlantě vyzvednout Terku Ch. A tak jsme to s Míšou a Terkou spojily s návštěvou centra Atlanty. Dálnic před městem trochu připomínala D1 před Prahou, akorát těch pruhů je krapet víc :) Povedlo se nám najít parkoviště a vyrazily jsme poznávat krásy velkoměsta. Naším cílem bylo centrum Martina Luthera Kinga. Navštívili jsme výstavu a ulici v které žil. Bylo to krapet depresivní, ale zajímavé.
Pak jsme se vydaly na průzkum černošskou čtvrtí. Tři bílé holky museli vypadat dost divně. Nakonec jsme se stočili směr parkoviště a jeli na letiště pro Terku.
10.10. Měla přijet poslední z české výpravy Léňa. Dali jsme si sraz v outletovém městečku. Nakoupili dárky Vrátili jsme se vyvenčit psy a odpoledne jsme se ještě stavili lehce potrénovat u Melissy. Měli jsme v plánu sjet do Delinger parku v Cartersvile, kde se mělo konat mistrovství natočit menší video o naší formě pro české fanoušky a tak jsme se ještě cestou stavili u Wesmena na společné večeři. Natáčení se povedlo a nás čekal ještě společný banket na kterým se dozvíme naše startovní čísla.
11.10. Den D. Naházeli jsme psy, disky a vše potřebný do aut a vyrazili na hřiště. Pro všechny neamerický teamy byl připraven jede nvelký stan a jeden menší altán a tak jsme zabrali altán pro sebe. Přece jen tam byli psi ve větším klidu než v tom štěkajícím paneláku, který si tam vytvořili Japonci. S Beri jsme šli ny řadu 31. Což znamenalo ňáký 2hoďky než přijdeme na řadu s našim prvním kolem.
Na plac jsme nastoupili v naprostý pohodě, bez nervů. První půlka nám docela vyšla, bohužel druhá byl ve znamení nechycených disků a tak jsme museli skvěle naházet minidistan. Bohužel Beri se rozhodla že bude blbnou a dělat své doublejumpy, tak i když jsem naházela asi mou nejlepší miny s 2 chycenýma diskama jsme se museli smířit že po dnešku budeme spíš někde dole. Jak řekli holky "na tak hezký hody není zvyklá" ;) Po závodě se pokračovalo v parku společnou večeří. Docela jsme se nadlábli, pokecali s ostatníma závodníkama a nakonec vyrazili k domovu nabrat síly na druhý den.
12.10. Druhý závodní den začínal Super miny distanc. Měli jsme v 9 nastoupit na plac jako druhé. Tak když jsem měla rozhýbanou Beruši a další půl hoďku se nic nedělo, začínala jsem být krapet naštvaná. A to že se před nás posunulo ještě pár závodníků mi moc nepřidalo. Ale nakonec se docela zadařilo a s 20,5 body jsme se drželi na 31, místě. Chvilku na to jsme nastupovali na druhé kolo freestylu. Věděla jsem že teď už je to na pohodu a tak jsem si zapomněla zapnout vestu. Čeho jsem si všimla až ve chvíli kdy se na mě řítila Beri že se odrazí pro disk na hlavě, tak jsem se se slovy a do pr...e nastavila. :) Druhé kolo se nám execution moc nepovedla a tak šlo už jen čekat jak to vše dopadne. Ale určitě jsme udělali dojem, po našich kolech chodili ostatní závodníci se slovy nadšení. Odpoledne nás ještě čekalo 2. kolo SMD. Tajně jsme doufala že by jsme mohli překonat hranici 40 bodů, ale Beri předvedla stejně jako při feestylový miny double jumpy a pinkání disků a tak jsme spadli na konečné 55.místo :(
Před vyhlášením výsledků jsme si na hřišti dali ještě malej jamík.
Mistrovské pozice obsadili Japonci a nejlepší češkou se stala Ála s Jerry. S Beri jsme obdrželi nominaci na největší baviče na place, ale bohužel o jeden hlas nám to uniklo.
Metu být do 30.místa jsme nesplnili ale cíl užít si to rozhodně.
13.10. Dnes jsme dali psům odpočinek a vyrazili do Atlanty. Náš první cíl bylo Aquarium. Něco tak úchvatného se jen tak nevidí. Několik obřích akvárií v tématických halách, výstava balzámovaných těl a řezů mořskýma potvorama + delfíní show. Prostě fascinující. Po rychlém obědě jsme se přesunuli do World of Coca Cola. Jelikož v Atlantě cola vznikla museli jsme její muzeum navštívit. Byla to šílená reklamní nalejvárna zakončená místností kde jsme mohli chutnat 68 různých příchutí coly a jejich limonád z celého světa. Měli jsme v plánu ještě olympijský park, ale bohužel časově už jsme to nedávali. Snad někdy příště.
14.10. Dnes odjížděla první část výpravy. Dopoledne jsme vyrazili k Allatona lakes. Kde nás po chvil opustily holky a vydali se na letiště. Na odpoledne jsme si naplánovali výlet na Stone Mountain kamennou horu třemi primátora Georgie. Výhled z vrcholu byl nádherný. Byla pěkná viditelnost a tak se nám naskytl parádní výhled na Georgii. Po sestupu jsme se rozhodli že zkusíme na Lindino doporučení trochu potrápit tělo a vyrazili jsme směr trampolínové centrum. Původně jsme se chtěli zúčastnit vybíjené na trampolínách, ale když jsme viděly mega černochy jak se tam řežou, tak jsme byli rádi že jsme si nakonec šli jen zaskákat. I to dost stačilo. Od místních jsme si nechali doporučit kam zajít na véču a tak jsme skončili v Applebee's. Rozhodně to byla dobrá volba. Večer jsme si dali mač v shaffleboardu (něco jako stolní carling).
15.10. Odjíždí další část výpravy. Tak jsme s nima vyrazili na klasickou venčící procházku k Allatona lake. Tentokrát s náma vyrazili i Linda s Bobem. Když jsme se rozloučili s holkama a Patrikem vyrazili jsme na výlet kolem jezera. Chtěli jsme ho obejít, ale když na druhém břehu už to bylo krapet neprůchodný a tak jsme to otočili šli zpátky. Odpoledne jsme se ještě byli podívat v Dollar tree a dali si poslední véču u Stake and Shake. Večer jsme si dali mač shaffleboardu s Lindou a Bobem, kteří nás krapet rozdrtili :)
16.10. Dnes poslední den. Pokusili jsme se dát dům do původního stavu před našim nájezdem. Zabalili jsme a naposledy jsme vyrazili unavit psy k Alatoně. Rozloučili jsme se s novým domovem, Linda nás na příští rok pozvala na Floridu ( to zní lákavě). Odpoledne už nás čekala cesta na letiště. Na přepážce jsme se odbavili a pak už nás čekala jen noční cesta přes oceán. Poprvé jsem zažila opravdovou a dost nepříjemnou turbulenci. Když se letadlo najednou začalo řítit dolu paní vedle mě mi stiskla ruku a začala řvát ohh my god. Nakonec jsme přistáli v ranním Frankfurtu. Byl to dost šok vyrážet z teplé sluné Georgie a přistát v mlze, dešti a ňákých 13 stupních. Počkala jsem s holkama na jejich letadlo, kvůli počtu psů jsme se museli rozdělit na dva lety. Když odletěli přesunula jsem se k naší bráně. Do Prahy jsme se dostali v půl druhý. Našla jsem Beri a hurá dom. Zabalit batoh a hned do Dvora na poslední závody sezóny. Jak jinak zakončit naši cestu než závodama.
Tím to bych chtěla moc poděkovat všem kdo nám pomohli k naší cestě. Hlavně Ádovi, který nám pomohl dát během jednoho měsíce do kupy nemalý obnos na cestu.
A pokud se zadaří určitě si to opět zopakujeme. Kde jinde potkáte spoustu zajímavých závodníků, které znáte jen z internetu ;)
Po veškerém papírování nastal den D. A v neděli 5.10. jsme ve čtyři ráno vyzvedli na letišti letenky a snažili se s Beri co nejdéle blbnout venku. V půl šestý jsem ji odbavila a teď už jsem jen doufala že se v Atlantě zase najdeme :)
Let byl v pohodě, na to že jsem letěla prvně, tak jsem si to užívala. Ve Frankfurtu na přestupu jsem dokonce viděla jak nakládají Hnědku do letadla. Takže jsem věděla že letí s námi :) Cesta přes velkou louži byla dlouhá, ale nakonec jsme dosedli a čekala mě obávaná imigrační kontrola. Snažila jsem se vybrat co nejméně přísně vyhlížejícího celníka. Nevím jestli se mi to povedlo, ale po té co jsem mu mávala pozvánkou a svou antiangličtinou jsem se mu snažila vysvětlit že jsem reprezentant mě radši pustil. A mohla jsem hned pro Beri. Trochu mě zarazilo že kenela byla zaparkovaná v hale mezi kuframa a nikde nikdo. Čekala nás ještě kontrola pet pasu a vet. potvrzení a honem ven. Shuttlebusem jsme dojeli k půjčovně aut a tam nás měli vyzvednout holky a odvézt nás k Lindě a Bobovi v Acworthu, kde byl náš domov na následující dva týdny.
Během týdne před závodama jsme hlavně objížděli výlety a samozřejmě krámy 10 holek a jeden chudák kluk, takže to jinak nemohlo dopadnout :)
6.10. Linda nás vzala na Alatona Lake a ukázala nám dům kde dřív bydlela. Psi se pořádně vyblbli ve vodě a proběhli v lese. Cestou jsme se stavili na obědě u Wesmena. Domácí restauraci s božskými burgry :) Pak jsme se vrátili a část vyrazila na letiště pro další českou výpravu Míšu s Kimkou a Terku s Lotkou.
7.10. Dopoledne jsme si zashopovali. Takže jsme projeli místní outlety jako T.J. Max, Academy sport a Walmart. Dali jsme si menší trénink na SMD u Melissy. Odpoledne měla dorazit další tentokrát československá výprava ve složení Lucka a Dixy, Kikča a Charlie a Patrik s Dartym. Takže jsme si dali sraz ve Woodstoku na véče u Stake and Shake, jelikož jsem měla narozky od holek jsem dostala narozeninový shake :). To jsme ještě netušili že večer strávíme naháněním se po okolí.
8.10. Po dopoledním tréninku jsme vyrazili na Red Top Mountains. Krásné čisté jezero v kterém si někteří i zaplavali a spousta lesních cest na vyběhání pesanů.
9.10. Jsme si udělali výlet k Morgan's falls. No falls jsme nenašli a ani přehradu nám nepustili :( Odpoledne jsme měli v Atlantě vyzvednout Terku Ch. A tak jsme to s Míšou a Terkou spojily s návštěvou centra Atlanty. Dálnic před městem trochu připomínala D1 před Prahou, akorát těch pruhů je krapet víc :) Povedlo se nám najít parkoviště a vyrazily jsme poznávat krásy velkoměsta. Naším cílem bylo centrum Martina Luthera Kinga. Navštívili jsme výstavu a ulici v které žil. Bylo to krapet depresivní, ale zajímavé.
Pak jsme se vydaly na průzkum černošskou čtvrtí. Tři bílé holky museli vypadat dost divně. Nakonec jsme se stočili směr parkoviště a jeli na letiště pro Terku.
10.10. Měla přijet poslední z české výpravy Léňa. Dali jsme si sraz v outletovém městečku. Nakoupili dárky Vrátili jsme se vyvenčit psy a odpoledne jsme se ještě stavili lehce potrénovat u Melissy. Měli jsme v plánu sjet do Delinger parku v Cartersvile, kde se mělo konat mistrovství natočit menší video o naší formě pro české fanoušky a tak jsme se ještě cestou stavili u Wesmena na společné večeři. Natáčení se povedlo a nás čekal ještě společný banket na kterým se dozvíme naše startovní čísla.
11.10. Den D. Naházeli jsme psy, disky a vše potřebný do aut a vyrazili na hřiště. Pro všechny neamerický teamy byl připraven jede nvelký stan a jeden menší altán a tak jsme zabrali altán pro sebe. Přece jen tam byli psi ve větším klidu než v tom štěkajícím paneláku, který si tam vytvořili Japonci. S Beri jsme šli ny řadu 31. Což znamenalo ňáký 2hoďky než přijdeme na řadu s našim prvním kolem.
Na plac jsme nastoupili v naprostý pohodě, bez nervů. První půlka nám docela vyšla, bohužel druhá byl ve znamení nechycených disků a tak jsme museli skvěle naházet minidistan. Bohužel Beri se rozhodla že bude blbnou a dělat své doublejumpy, tak i když jsem naházela asi mou nejlepší miny s 2 chycenýma diskama jsme se museli smířit že po dnešku budeme spíš někde dole. Jak řekli holky "na tak hezký hody není zvyklá" ;) Po závodě se pokračovalo v parku společnou večeří. Docela jsme se nadlábli, pokecali s ostatníma závodníkama a nakonec vyrazili k domovu nabrat síly na druhý den.
12.10. Druhý závodní den začínal Super miny distanc. Měli jsme v 9 nastoupit na plac jako druhé. Tak když jsem měla rozhýbanou Beruši a další půl hoďku se nic nedělo, začínala jsem být krapet naštvaná. A to že se před nás posunulo ještě pár závodníků mi moc nepřidalo. Ale nakonec se docela zadařilo a s 20,5 body jsme se drželi na 31, místě. Chvilku na to jsme nastupovali na druhé kolo freestylu. Věděla jsem že teď už je to na pohodu a tak jsem si zapomněla zapnout vestu. Čeho jsem si všimla až ve chvíli kdy se na mě řítila Beri že se odrazí pro disk na hlavě, tak jsem se se slovy a do pr...e nastavila. :) Druhé kolo se nám execution moc nepovedla a tak šlo už jen čekat jak to vše dopadne. Ale určitě jsme udělali dojem, po našich kolech chodili ostatní závodníci se slovy nadšení. Odpoledne nás ještě čekalo 2. kolo SMD. Tajně jsme doufala že by jsme mohli překonat hranici 40 bodů, ale Beri předvedla stejně jako při feestylový miny double jumpy a pinkání disků a tak jsme spadli na konečné 55.místo :(
Před vyhlášením výsledků jsme si na hřišti dali ještě malej jamík.
Mistrovské pozice obsadili Japonci a nejlepší češkou se stala Ála s Jerry. S Beri jsme obdrželi nominaci na největší baviče na place, ale bohužel o jeden hlas nám to uniklo.
Metu být do 30.místa jsme nesplnili ale cíl užít si to rozhodně.
13.10. Dnes jsme dali psům odpočinek a vyrazili do Atlanty. Náš první cíl bylo Aquarium. Něco tak úchvatného se jen tak nevidí. Několik obřích akvárií v tématických halách, výstava balzámovaných těl a řezů mořskýma potvorama + delfíní show. Prostě fascinující. Po rychlém obědě jsme se přesunuli do World of Coca Cola. Jelikož v Atlantě cola vznikla museli jsme její muzeum navštívit. Byla to šílená reklamní nalejvárna zakončená místností kde jsme mohli chutnat 68 různých příchutí coly a jejich limonád z celého světa. Měli jsme v plánu ještě olympijský park, ale bohužel časově už jsme to nedávali. Snad někdy příště.
14.10. Dnes odjížděla první část výpravy. Dopoledne jsme vyrazili k Allatona lakes. Kde nás po chvil opustily holky a vydali se na letiště. Na odpoledne jsme si naplánovali výlet na Stone Mountain kamennou horu třemi primátora Georgie. Výhled z vrcholu byl nádherný. Byla pěkná viditelnost a tak se nám naskytl parádní výhled na Georgii. Po sestupu jsme se rozhodli že zkusíme na Lindino doporučení trochu potrápit tělo a vyrazili jsme směr trampolínové centrum. Původně jsme se chtěli zúčastnit vybíjené na trampolínách, ale když jsme viděly mega černochy jak se tam řežou, tak jsme byli rádi že jsme si nakonec šli jen zaskákat. I to dost stačilo. Od místních jsme si nechali doporučit kam zajít na véču a tak jsme skončili v Applebee's. Rozhodně to byla dobrá volba. Večer jsme si dali mač v shaffleboardu (něco jako stolní carling).
15.10. Odjíždí další část výpravy. Tak jsme s nima vyrazili na klasickou venčící procházku k Allatona lake. Tentokrát s náma vyrazili i Linda s Bobem. Když jsme se rozloučili s holkama a Patrikem vyrazili jsme na výlet kolem jezera. Chtěli jsme ho obejít, ale když na druhém břehu už to bylo krapet neprůchodný a tak jsme to otočili šli zpátky. Odpoledne jsme se ještě byli podívat v Dollar tree a dali si poslední véču u Stake and Shake. Večer jsme si dali mač shaffleboardu s Lindou a Bobem, kteří nás krapet rozdrtili :)
16.10. Dnes poslední den. Pokusili jsme se dát dům do původního stavu před našim nájezdem. Zabalili jsme a naposledy jsme vyrazili unavit psy k Alatoně. Rozloučili jsme se s novým domovem, Linda nás na příští rok pozvala na Floridu ( to zní lákavě). Odpoledne už nás čekala cesta na letiště. Na přepážce jsme se odbavili a pak už nás čekala jen noční cesta přes oceán. Poprvé jsem zažila opravdovou a dost nepříjemnou turbulenci. Když se letadlo najednou začalo řítit dolu paní vedle mě mi stiskla ruku a začala řvát ohh my god. Nakonec jsme přistáli v ranním Frankfurtu. Byl to dost šok vyrážet z teplé sluné Georgie a přistát v mlze, dešti a ňákých 13 stupních. Počkala jsem s holkama na jejich letadlo, kvůli počtu psů jsme se museli rozdělit na dva lety. Když odletěli přesunula jsem se k naší bráně. Do Prahy jsme se dostali v půl druhý. Našla jsem Beri a hurá dom. Zabalit batoh a hned do Dvora na poslední závody sezóny. Jak jinak zakončit naši cestu než závodama.
Tím to bych chtěla moc poděkovat všem kdo nám pomohli k naší cestě. Hlavně Ádovi, který nám pomohl dát během jednoho měsíce do kupy nemalý obnos na cestu.
A pokud se zadaří určitě si to opět zopakujeme. Kde jinde potkáte spoustu zajímavých závodníků, které znáte jen z internetu ;)